|
|
České fašistické hnutí v období první Československé republiky s důrazem na vývoj v pardubickém regionu
Benda, Michal ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Předložená práce se zaměřuje na fenomén českého fašistického hnutí v období první Československé republiky s důrazem na vývoj v pardubickém regionu. Český fašismus a krajní nacionalismus, který byl reprezentován zejména Národní obcí fašistickou, tvořil v období meziválečného Československa svébytnou součást domácí politické scény, a proto si zaslouží podrobnější výzkum. Tato práce si neklade za cíl vytvořit syntetickou studii o prvorepublikovém českém fašismu, ani se nesnaží postihnout vývoj Národní obce fašistické a dalších fašistických a krajně nacionálních organizací na celém území Československa. Naopak hlavním cílem je vytvoření regionální sondy, která nalezne specifika zmíněného hnutí ve zvoleném regionu. Český fašismus na Pardubicku v mnohém kopíroval celostátní vývoj, přesto je možné vymezit specifika, která region odlišovala. Jednalo se především o netypické sociální složení meziválečných Pardubic způsobené prudkými demografickými změnami od druhé poloviny devatenáctého století, existencí velkého počtu válečných vysloužilců a legionářů nebo absencí výraznější národnostní menšiny. Podrobně jsou také vylíčeny osudy ústřední postavy místního fašistického hnutí, kterou byl Vojtěch Vážný. Na jeho politickém a osobním příběhu je patrné, jakými etapami fašistické hnutí na Pardubicku procházelo....
|
|
|
Historická symbolika v osvětové literatuře Legionářů
Purkert, Jan ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Ira, Jaroslav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá způsoby používání historie v propagační literatuře legionářských autorů v kontextu vývoje legionářského hnutí. Cílem je zjistit, jak a která témata z historie využívají legionáři ke konstrukci své identity a výkladu kontextu svého hnutí v národních dějinách. Prostředkem k dosažení tohoto cíle je zmapování distribuce historických témat mezi různými typy jejich knižních titulů. Výsledky budou sloužit jako základ pro zasazení historické symboliky do kontextu sociálního života legionářů v meziválečné době a detekci faktorů, jež determinovaly její formulaci, v porovnání rozdílů v užití mezi autory s rozdílným politickým přesvědčením. První část obsahuje výklad vývoje legionářského hnutí ve válce a souvislosti historických motivů, druhá část popisuje vývoj v meziválečném Československu v kontextu produkce legionářské literatury. Třetí část se věnuje obsahu historické symboliky.
|
|
|
Obraz generála Radoly Gajda v československé komunistické historiografii
Kulas, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Obraz generála Radoly Gajdy v československé komunistické historiografii: Abstrakt: Radola Gajda, generál československých legií v Rusku a jeden z velitelů armády "vrchního vládce Ruska", sibiřského diktátora Alexandra Vasiljeviče Kolčaka, poté generál československé armády, který v ní na krátkou dobu dosáhl až na nejvyšší místo, po svém sesazení fašistický politik a vůdce hlavní československé fašistické strany Národní obce fašistické a účastník mnoha skandálů, je jednou z nejvíce rozporuplných postav českých a československých dějin. Na jedné straně brilantní vojevůdce, rozený vojenský velitel, na druhé straně člověk se sympatií k autoritativním režimům a fašistickým stranám, kterého prezident Tomáš G. Masaryk svého času považoval za jednu z největších hrozeb pro československou demokracii. Rozporuplnost osoby generála Gajdy vedla k často velmi výrazným rozdílům v historickém vnímání této významné postavy našich dějin v průběhu různých politických režimů, které se vystřídaly na území českých zemí. Jako jeden z nejdůležitějších velitelů československých legií v Rusku byl Gajda hlavním iniciátorem jejich vystoupení proti bolševikům a v zásadním odporu vůči komunismu setrval i po celý zbytek svého života. Stejně zásadní byl odpor komunistických novinářů proti Gajdovi. Cílem této práce je zjistit, do jaké...
|
|
|
Historická symbolika v osvětové literatuře Legionářů
Purkert, Jan ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Ira, Jaroslav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá způsoby používání historie v propagační literatuře legionářských autorů v kontextu vývoje legionářského hnutí. Cílem je zjistit, jak a která témata z historie využívají legionáři ke konstrukci své identity a výkladu kontextu svého hnutí v národních dějinách. Prostředkem k dosažení tohoto cíle je zmapování distribuce historických témat mezi různými typy jejich knižních titulů. Výsledky budou sloužit jako základ pro zasazení historické symboliky do kontextu sociálního života legionářů v meziválečné době a detekci faktorů, jež determinovaly její formulaci, v porovnání rozdílů v užití mezi autory s rozdílným politickým přesvědčením. První část obsahuje výklad vývoje legionářského hnutí ve válce a souvislosti historických motivů, druhá část popisuje vývoj v meziválečném Československu v kontextu produkce legionářské literatury. Třetí část se věnuje obsahu historické symboliky.
|
|
|
České fašistické hnutí v období první Československé republiky s důrazem na vývoj v pardubickém regionu
Benda, Michal ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Předložená práce se zaměřuje na fenomén českého fašistického hnutí v období první Československé republiky s důrazem na vývoj v pardubickém regionu. Český fašismus a krajní nacionalismus, který byl reprezentován zejména Národní obcí fašistickou, tvořil v období meziválečného Československa svébytnou součást domácí politické scény, a proto si zaslouží podrobnější výzkum. Tato práce si neklade za cíl vytvořit syntetickou studii o prvorepublikovém českém fašismu, ani se nesnaží postihnout vývoj Národní obce fašistické a dalších fašistických a krajně nacionálních organizací na celém území Československa. Naopak hlavním cílem je vytvoření regionální sondy, která nalezne specifika zmíněného hnutí ve zvoleném regionu. Český fašismus na Pardubicku v mnohém kopíroval celostátní vývoj, přesto je možné vymezit specifika, která region odlišovala. Jednalo se především o netypické sociální složení meziválečných Pardubic způsobené prudkými demografickými změnami od druhé poloviny devatenáctého století, existencí velkého počtu válečných vysloužilců a legionářů nebo absencí výraznější národnostní menšiny. Podrobně jsou také vylíčeny osudy ústřední postavy místního fašistického hnutí, kterou byl Vojtěch Vážný. Na jeho politickém a osobním příběhu je patrné, jakými etapami fašistické hnutí na Pardubicku procházelo....
|
host ::
RSS.